Geologie Kokonína

Kokonín leží na styku tanvaldského granitu s fylity železnobrodského krystalinika. Severní část Kokonína ležící na černostudničním hřbetu je tvořena dvojslídnou alkalicko-živicovou žulou, jižní části Kokonína směrem k Rychnovu jsou rulové a břidličné. Fylity v blízkosti styku s granitem (v tzv. kontaktním dvorci) byly metamorfovány (přeměněny) na plástevně prokřemenělé dvojslídné ruly. Geologická situace je patrná z níže uvedené geologické mapy.

Geologická mapa Kokonína. Převzato z Klomínský a Petyniak (2019). Červeně je znázorněn tanvaldský granit, béžově metamorfované sedimenty (ruly a fylity).

Geologické zajímavosti na území Kokonína

Kokonínský zlom

Vlivem variských pohybů vznikl na rozhraní granitu s metamorfovanými sedimenty tzv. kokonínský zlom, který je dodnes seismicky aktivní. Jedná se o nejvýznamnější tektonickou strukturu porušující těleso tanvaldského granitu. Svým severovýchodnín pokračováním navazuje na vratislavický zlom. Podél kokonínského zlomu vystupuje roj vícegeneračních křemenných žil, který místy obsahuje uranové zrudnění. To se na několika místech projevuje zvýšenou radioaktivitou a současně i vývěry radioaktivní vody s vysokým obsahem radonu.

Uranové zrudnění

V okolí kokonínského zlomu vystupuje na povrch uranové zrudnění, jak je patrné z následující mapek.

Mapa koncentrace uranu v oblasti kokonínského zlomu s vyznačenými třemi uranovými čočkami a Schindlerovým pramenem. Převzato z Tumurkhuu (2016).

Interpretační schéma tektonické situace oblasti kokonínského zlomu s vyznačenými třemi uranovými čočkami a Schindlerovým pramenem.. Převzato z Tumurkhuu (2016).

Oblast uranového zrudnění byla proměřena Tumurkhuu (2016). I přes zvýšenou radioaktivitu v okolí čoček dávkové příkony nedosahují zdraví ohrožujících hodnot. Závažnějším problémem může být vysoké množství vznikajícího radonu, který i přes kvalitní protiradonovou izolaci může vnikat do domů.

Schindlerův pramen

Schindlerův pramen vyvěrající v parku v místě tzv. kokonínského zlomu je nejlepší známý zdroj radioaktivní minerální vody na tanvaldském granitu (Kohn 2015). Podrobnější informace o tomto zdroji vody najdete na zvláštní stránce věnované přímo Schindlerově prameni.

Soliflukce

V kokonínském parku, v Šeříkové ulici i jinde na svazích Kokonína najdeme žulové balvany transportované soliflukcí (půdotok).

Fotografie žulových balvanů přepravených půdotokem v Šeříkové ulici, v roce 2020 došlo k částečné destrukci bloků v souvislosti s výstavbou. Snímek převzat z publikace Klomínský a Petyniak (2019).

Ametyst v ulici V Úvoze

Z výplně kokonínského zlomu hřebenitým křemenem pochází ametyst, který byl použit jako součást podezdívky plotu v ulici V Úvoze. Ametyst je drahý kámen, fialová odrůda křemene (SiO2), která se již od pradávna používá pro výrobu šperků.

Snímek ametystu převzatý z publikace Tumurkhuu (2016).

Lomy

Na území Kokonína bylo v minulosti hned několik lomů na tanvaldskou žulu. Jak udává Kittel (1934), kamenný viadukt v Rychnově u Jablonce nad Nisou je postaven z žuly vytěžené v Kokoníně.

Skalní výchozy

V současnosti nejvýznamnějším skalním výchozem v Kokoníně je žulový hřbet nad ulicí Krkonošská. V němčině se mu říkalo Bauernbergfelsen, tedy „skály na selském kopci“. Na jejich náhorní plošině se tradičně slavila Valpuržina noc. Zajímavá je i rulová skalka v lesíku západně od ulice Lyžařská.

Žulový hřbet Bauernbergfelsen nad ulicí Krkonošská

Geologicky nejvýznačnější je asi 7 metrů vysoká rulová skalka Schnuppstein, někdy také zvaná Vyhlídka na Dobré Vodě.

Hydrogeologická anomálie v Dolním Kokoníně

V Kokoníně najdeme i hydrogeologickou zvláštnost. Tou je hloubka hladiny vody ve fylitech ve svahu v části Dolního Kokonína, která činí 25 - 40 metrů a zhruba odpovídá výškové úrovni Mohelky. Přitom v jiných částech je běžná hloubka zvodně do 6-7 metrů, výjimečně 15 m. Možným vysvětlením by mohla být amfibolitová vložka, která se nachází v blízkosti lokality. Ta by mohla působit jako izolátor a přerušovat tak tok podzemní vody (Klomínský a Petyniak 2019).

Zdroje vody

Kokonín býval dříve soběstačný pokud jde o zásobování vodou. Postupem času byly některé zdroje zrušeny. Posledním funkčním zdrojem vody je soustava jímek v Zákoutí. Deset jímek a zářezů v jímacím území Zákoutí má vydatnost kolem 0,5 l/s. Více informací o zdrojích vody v Kokoníně je uvedeno na stránce věnované studánkám.

Literatura

Aktualizováno: 22.11.2022