Geologie Kokonína


Kokonín leží na styku tanvaldského granitu s fylity železnobrodského krystalinika. Severní část Kokonína ležící na černostudničním hřbetu je tvořena dvojslídnou alkalicko-živicovou žulou, jižní části Kokonína směrem k Rychnovu jsou břidličné. Geologická situace je patrná z níže uvedené geologické mapy.


Geologická mapa Kokonína. Červeně je znázorněn tanvaldský granit, béžově fylity. Výřez z mapy publikované ve Studii urbanistické geologie Jablonce nad Nisou.


Geologické zajímavosti na území Kokonína

Kokonínský zlom

Vlivem neotektonických pohybů vznikl na rozhraní granitu s fylitem (v okolí parku) asi 1 km dlouhý a 100 m široký kokonínský zlom, který je dodnes seismicky aktivní. Podél tohoto zlomu vystupuje na povrch křemenná žíla, která místy obsahuje uranové zrudnění. To se na několika místech projevuje zvýšenou radioaktivitou a současně i vývěry radioaktivní vody s vysokým obsahem radonu.

Uranové zrudnění

Na třech místech v okolí kokonínského zlomu vynesla na povrch křemenná žíla uranové zrudnění, jak je patrné z následující mapky.


Uranové zrudnění označené je označeno písmenem U. Výřez z mapy uvedené v publikaci Geologický a geofyzikální průzkum kokonínského zlomu pro stavební pozemky.


V těsné blízkosti jižního výchozu uranového zrudnění v ulici Hřebenová došlo k výstavbě dvou obytných domů na místě, kde by správně žádné obytné objekty neměly být postaveny. Bohužel se tato skutečnost nepromítla do územního plánu a k výstavbě došlo.
I přes zvýšenou radioaktivitu v okolí čočky dávkové příkony nedosahují zdraví ohrožujících hodnot. Větším problémem je vysoké množství vznikajícího radonu, které i přes kvalitní protiradonovou izolaci vniká do domů, kde může vážně ohrožovat zdraví obyvatel. Na velké ploše v okolí objektů bylo naměřena extrémní koncentrace radonu v půdě, která dosahovala na mnoha místech 1000 kBq/m3, v maximu dokonce přes 3300 kBq/m3 tj. 3.300.000 radioaktivních rozpadů za jednu sekundu v jednom metru krychlovém.


Mapa izolinií dávkového příkonu záření gama v okolí jižního výchozu uranového zrudnění. Výřez z mapy uvedené v publikaci Geologický a geofyzikální průzkum kokonínského zlomu pro stavební pozemky. Průměrný dávkový příkon z přírodního pozadí je v ČR kolem 140 nGy/h.


Schindlerův pramen

Schindlerův pramen vyvěrající v parku v místě tzv. kokonínského zlomu je jeden z nejlepších zdrojů radioaktivní minerální vody na tanvaldském granitu. Vydatnost Schindlerova pramene kolem 0,4 l/s je stabilní, což svědčí o jeho vazbě na hlubší oběh. Jedná se o meliorační záchyt vody původně napájející vodojem, který stával několik desítek metrů na současným vyústěním pramene. Voda je silně nasycena radonem (Rn222), který vzniká z uranu (U238) v rámci uran-radiové rozpadové řady. Po úpravě výtokového objektu týmem doc. Goliáše z PřF UK má v místě výtoku aktivitu kolem 2000 Bq/l, což jej dle zákona č. 164/2001 Sb. klasifikuje jako přírodní léčivý zdroj (aktivita vyšší než 1500 Bq/l). Jednotka Becquerel (Bq) určuje ke kolika radioaktivním rozpadům atomů dojde za jednu sekundu. V případě radonu, jehož poločas rozpadu je 3,8235 dne jde o přeměnu na polonium (Po218), jehož poločas rozpadu je jen 3,1 minuty.
Svůj název pramen získal po pokračovateli Vincenze Priessnitze, balneologovi (vodoléčiteli) Josefovi Schindlerovi (1814-1890), který se narodil v Jablonci.
schindleruv-pramen.jpg


Soliflukce v Šeříkové ulici

Bloky granitu v Šeříkové ulice transportované soliflukcí na území železnobrodských fylitů. Bohužel část bloků byla při výstavbě domu v roce 2020 rozbita.


Fotografie žulových balvanů přepravených půdotokem v Šeříkové ulici. Snímek převzat ze Studie urbanistické geologie Jablonce nad Nisou.


Ametyst v ulici V Úvoze

Z křemenité výplně kokonínského zlomu pochází ametyst (hřebenitý křemen), který byl použit jako součást podezdívky plotu v ulici V Úvoze. Ametyst je drahý kámen, fialová odrůda křemene (SiO2), která se již od pradávna používá pro výrobu šperků.


Snímek ametystu převzatý z publikace Geologický a geofyzikální průzkum kokonínského zlomu pro stavební pozemky.


Lomy

Na území Kokonína bylo v minulosti hned několik lomů na tanvaldskou žulu. Jak udává J. Kittel, kamenný viadukt v Rychnově u Jablonce nad Nisou je postaven z žuly vytěžené v Kokoníně.

Skalní výchozy

V současnosti nejvýznamnějším skalním výchozem v Kokoníně je žulový hřbet nad ulicí Krkonošská. Zajímavá je i břidličná skalka v lesíku západně od ulice Lyžařská.
Geologicky nejvýznačnější je asi 7 metrů vysoká rulová skalka Schnuppstein, někdy také zvaná Vyhlídka na Dobré Vodě.

Hydrogeologická anomálie v Dolním Kokoníně

V Kokoníně najdeme i hydrogeologickou zvláštnost. Tou je hloubka hladiny vody ve fylitech ve svahu v části Dolního Kokonína, která činí 25 - 40 metrů a zhruba odpovídá výškové úrovni Mohelky. Přitom v jiných částech je běžná hloubka zvodně do 6-7 metrů, výjimečně 15 m. Možným vysvětlením by mohla být amfibolitová vložka, která se nachází v blízkosti lokality. Ta by mohla působit jako izolátor a přerušovat tak tok podzemní vody.

Zdroje vody

Kokonín býval dříve soběstačný pokud jde o zásobování vodou. Postupem času byly některé zdroje zrušeny. Posledním funkčním zdrojem vody je soustava jímek v Zákoutí. Deset jímek a zářezů v jímacím území Zákoutí má vydatnost kolem 0,5 l/s.

Literatura



Aktualizováno: 16.02.2021