Geologie Kokonína


Kokonín leží na styku tanvaldského granitu s fylity železnobrodského krystalinika. Severní část Kokonína ležící na černostudničním hřbetu je tvořena dvojslídnou alkalicko-živicovou žulou, jižní části Kokonína směrem k Rychnovu jsou rulové a břidličné. Fylity v blízkosti styku s granitem (v tzv. kontaktním dvorci) byly metamorfovány (přeměněny) na plástevně prokřemenělé dvojslídné ruly. Geologická situace je patrná z níže uvedené geologické mapy.


Geologická mapa Kokonína. Převzato z Klomínský a Petyniak (2019). Červeně je znázorněn tanvaldský granit, béžově metamorfované sedimenty (ruly a fylity).


Geologické zajímavosti na území Kokonína

Kokonínský zlom

Vlivem variských pohybů vznikl na rozhraní granitu s metamorfovanými sedimenty asi 1 km dlouhý a až několik set metrů široký kokonínský zlom, který je dodnes seismicky aktivní. Podél tohoto zlomu vystupuje roj vícegeneračních křemenných žil, který místy obsahuje uranové zrudnění. To se na několika místech projevuje zvýšenou radioaktivitou a současně i vývěry radioaktivní vody s vysokým obsahem radonu.

Uranové zrudnění

V okolí kokonínského zlomu vystupuje na povrch uranové zrudnění, jak je patrné z následující mapek.


Mapa koncentrace uranu v oblasti kokonínského zlomu s vyznačenými třemi uranovými čočkami a Schindlerovým pramenem. Převzato z Tumurkhuu (2016).



Interpretační schéma tektonické situace oblasti kokonínského zlomu s vyznačenými třemi uranovými čočkami a Schindlerovým pramenem.. Převzato z Tumurkhuu (2016).


Oblast uranového zrudnění byla proměřena Tumurkhuu (2016). I přes zvýšenou radioaktivitu v okolí čoček dávkové příkony nedosahují zdraví ohrožujících hodnot. Závažnějším problémem může být vysoké množství vznikajícího radonu, který i přes kvalitní protiradonovou izolaci může vnikat do domů.

Schindlerův pramen

Schindlerův pramen vyvěrající v parku v místě tzv. kokonínského zlomu je nejlepší známý zdroj radioaktivní minerální vody na tanvaldském granitu (Kohn 2015). Vydatnost Schindlerova pramene kolem 0,4 l/s je stabilní. Jedná se o pramen, který původně napájel vodojem, který stával několik desítek metrů nad současným vyústěním pramene. Voda je silně nasycena izotopem radonu ²²²Rn, který vzniká z uranu (²³⁸U) v rámci uran-radiové rozpadové řady. Po úpravě výtokového objektu týmem Viktora Goliáše z PřF UK má v místě výtoku aktivitu 2300-2500 Bq/l. Vzhledem k tomu, že radioaktivita radonu přesahuje 1,5 kBq/l, bylo by možné (po vydání příslušného osvědčení) klasifikovat tento pramen jako přírodní léčivý zdroj dle zákona č. 164/2001 Sb. Jednotka Becquerel (Bq) určuje ke kolika radioaktivním rozpadům atomů dojde za jednu sekundu. V případě izotopu radonu ²²²Rn se jedná o tzv. alfa rozpad, kdy vzniká ionizujcí alfa záření, což je proud jader helia. Poločas rozpadu izotopu radonu ²²²Rn je 3,82 dne tzn. že se jeho polovina za tuto dobu přemění na polonium, které se velmi rychle dále rozpadá dle zmíněné uran-radiové rozpadové řady.
Svůj název pramen získal po pokračovateli Vincenze Priessnitze, balneologovi (vodoléčiteli) Josefovi Schindlerovi (1814-1890), který se narodil v Jablonci.
schindleruv-pramen.jpg


Soliflukce

V kokonínském parku, v Šeříkové ulici i jinde na svazích Kokonína najdeme žulové balvany transportované soliflukcí (půdotok).


Fotografie žulových balvanů přepravených půdotokem v Šeříkové ulici, v roce 2020 došlo k částečné destrukci bloků v souvislosti s výstavbou. Snímek převzat z publikace Klomínský a Petyniak (2019).


Ametyst v ulici V Úvoze

Z výplně kokonínského zlomu hřebenitým křemenem pochází ametyst, který byl použit jako součást podezdívky plotu v ulici V Úvoze. Ametyst je drahý kámen, fialová odrůda křemene (SiO2), která se již od pradávna používá pro výrobu šperků.


Snímek ametystu převzatý z publikace Tumurkhuu (2016).


Lomy

Na území Kokonína bylo v minulosti hned několik lomů na tanvaldskou žulu. Jak udává Kittel (1934), kamenný viadukt v Rychnově u Jablonce nad Nisou je postaven z žuly vytěžené v Kokoníně.

Skalní výchozy

V současnosti nejvýznamnějším skalním výchozem v Kokoníně je žulový hřbet nad ulicí Krkonošská. Zajímavá je i rulová skalka v lesíku západně od ulice Lyžařská.


Žulový hřbet nad ulicí Krkonošská


Geologicky nejvýznačnější je asi 7 metrů vysoká rulová skalka Schnuppstein, někdy také zvaná Vyhlídka na Dobré Vodě.

Hydrogeologická anomálie v Dolním Kokoníně

V Kokoníně najdeme i hydrogeologickou zvláštnost. Tou je hloubka hladiny vody ve fylitech ve svahu v části Dolního Kokonína, která činí 25 - 40 metrů a zhruba odpovídá výškové úrovni Mohelky. Přitom v jiných částech je běžná hloubka zvodně do 6-7 metrů, výjimečně 15 m. Možným vysvětlením by mohla být amfibolitová vložka, která se nachází v blízkosti lokality. Ta by mohla působit jako izolátor a přerušovat tak tok podzemní vody (Klomínský a Petyniak 2019).

Zdroje vody

Kokonín býval dříve soběstačný pokud jde o zásobování vodou. Postupem času byly některé zdroje zrušeny. Posledním funkčním zdrojem vody je soustava jímek v Zákoutí. Deset jímek a zářezů v jímacím území Zákoutí má vydatnost kolem 0,5 l/s. Více informací o zdrojích vody v Kokoníně je uvedeno na stránce věnované studánkám.

Literatura




Aktualizováno: 16.04.2021