Dolní mlýn

Popis

Nejstarším kokonínským mlýnem je tzv. Dolní mlýn, který najdeme na samém konci dnešní Tyršovy stezky, dnes má č.p. 248 (dříve č.p. 62). Voda z Mohelky byla k mlýnu vedena asi čtvrtkilometrovým náhonem, který je dodnes v terénu patrný. Náhon na konci podtékal současnou Tyršovu stezku a rozšiřoval se na asi 90 m dlouhý rybník, který sloužil pro akumulaci vody. Situace je zachycena na následujícím obrázku.


Situační plán vodního díla vypracovaný inženýrem Franzem Hawlinem roku 1880 (zdroj SOkA Jablonec nad Nisou)


Z rybníka voda tekla přes vantroky na mlýnská kola na vrchní vodu. Kolem roku 1880 měl mlýn celkem tři mlýnská kola. Dvě měla průměr 6 metrů a výkon 3 HP (2,2 kW). Jedno pohánělo mlecí a druhé špicovací složení. Třetí vodní kolo mělo průměr 5,1 metru, výkon 3 HP (2,2 kW) a pohánělo pilu. Z lednice voda pokračovala zakrytým kanálem zpět do Mohelky.


Náhon a mlýn na výřezu z císařského povinného otisku map stabilního katastru Čech z roku 1843 (vlastník ČÚZK).


V roce 1880 měl mlýn v přední části (směrem k Mohlce) dvě místnosti a komoru. Za nimi se nacházela mlýnice a za ní brusírna. V levé zadní části bylo umístěno zařízení pily. Půdorys je zachycen na následujícím obrázku.


Půdorys mlýnské budovy vypracovaný inženýrem Franzem Hawlinem roku 1883 (zdroj SOkA Jablonec nad Nisou)



Výřez ze Schmidtovy mapy Kokonína ze 30. let s náhonem (Mühlbach) a mlýnem.


Historie


Dolní mlýn v roce 1864 či 1865.



Pohled na Dolní mlýn od jihu (druhá polovina 19. století)



Pohled na Dolní mlýn od severu (druhá polovina 19. století)



Dolní mlýn na počátku 20. století



K Dolnímu mlýnu přijíždí tramvaj (počátek 20. století)



Dolní mlýn po secesní přestavbě, zahrada s vodotryskem (počátek 20. století)



Pohled na Dolní mlýn ze střechy nad odstavnou kolejí v plynárně (počátek 20. století)

Literatura