Vodící sloupek

Až do dubna 2007 stával na konci ulice Dalešická poslední exemplář vodících sloupků, které od začátku devatenáctého století naváděly poutníky v mlze, sněhu a vánici mezi Kokonínem a Dalešicemi.


Vodící sloupky z Kokonína do Dalešic (kresba J. V. Scheybal, 1961, reprodukce z knihy Umění lidových, tesařů, kameníků a sochařů v sev. Čechách)


Původně šlo o ucelenou soustavu sloupků (viz obrázek výše), zvaných též závějníky či sněžníky, které pomáhaly pocestným s orientací v zimním období na části tzv. Německé cesty z Malé Skály do Jablonce nad Nisou.


Výřez z mapy z roku 1850 s cestou z Kokonína do Dalešic (zdroj Historický ústav Akademie věd České republiky)


Tyto pískovcové předchůdce tyčového značení v horách nechal vybudovat Franz Zacharias Römisch (1757-1832), česko-německý podnikatel a šlechtic, který zakoupil Maloskalské panství roku 1802. Na svém panství vybudoval vedle těchto vodících sloupků i celou řadu rozcestníků a cest.


Vodící sloupek (kresba J. V. Scheybal, 1961, reprodukce z knihy Umění lidových, tesařů, kameníků a sochařů v sev. Čechách)


Čtyřboké 30 cm široké vodící sloupky, zhotovené z pevného maloskalského pískovce, vyčnívaly 220 cm nad terén. Sloupky byly zakončeny tupou sedlovou částí.


Rozměry vodícího sloupku (kresba J. V. Scheybal, 1961, reprodukce z knihy Umění lidových, tesařů, kameníků a sochařů v sev. Čechách)


Koncem dubna, či začátkem května 2007, jak je vidět z níže uvedených datovaných fotografií pana Švásty, byl poslední exemplář sněžníku mezi Kokonínem a Dalešicem zničen. Byl rozlomen na několik kusů zřejmě při neopatrné manipulaci s kládami uloženými na sousedící skládce dřeva. Spodní část vodícího sloupku zůstala v zemi, další části se ztratily. Dle vyjádření Police ČR (ZVO OOP Rychnov u Jablonce n.N.) nebylo odcizení nahlášeno a tudíž nebylo ve věci ani prováděno šetření. Majitelem pozemku a torza vodícího sloupku je od roku 2018 Kokonínská zemědělská, a.s.


Fotografie posledního vodícího sloupku, na snímku je také patrné místo, kde byly ukládány klády. (foto převzato z webu Drobné památky Libereckého kraje)



Fotografie vodícího sloupku od pana J. Švásty krátce před jeho zničením (14. dubna 2007).



Detail vodícího sloupku od pana J. Švásty krátce před jeho zničením (14. dubna 2007).



Detail vodícího sloupku od pana J. Švásty krátce před jeho zničením (14. dubna 2007).



Zničený vodící sloupek na snímku J. Švásty krátce po zničení (5.května 2007).




Fotografie torza vodícího sloupku z prosince 2019


V případě, že jsou Vám známy jakékoliv další informace o těchto vodících sloupcích, neváhejte nás, prosím, kontaktovat.

Sloupek najdete přibližně na souřadnicích 50.6929939N, 15.1832097E.

Obnova

ZO ČSOP Kokonín usiluje o obnovu tohoto unikátního vodícího sloupku. Oslovili jsme umělecké kamenictví Lexmaul, které se zabývá mj. obnovou stavebních památek. Pan Petr Lexmaul odhaduje náklady (včetně DPH) na postavení repliky takto:


Kámen o rozměrech 2600 x 400 x 400 mm 19.400,-
Kamenické práce (opracování, manipulace, opískování) 39.325,-
Doprava z Broumovska do Liberce a Kokonína 7.260,-
Práce jeřábu 4.840,-
Usazení a ukotvení na místě 13.310,-
Celkem 84.135,-

Sloupek u křižovatky Rychnovská a Dalešická

Kamenný sloupek jiného typu stával zřejmě na místě dnešního sběrného dvora u křižovatky ulic Rychnovské a Dalešické (?). U snímku z roku 1948 (z archivu J. Švásty) jsou u sloupky vyfoceny cvičenky Sokola (?).


Cvičenky u sloupku u křižovatky Rychnovská a Dalešická v roce 1948 (archiv J. Švásty)


Pyrám na křižovatce Rychnovské a Maršovické

Na křižovatce ulic Rychnovské a Maršovické, v místě dnešního kruhového objezdu, stával žulový pyrám, který byl odstraněn při rekonstrukci křižovatky. Bližší informace připravujeme.

Literatura