Obecní plynárna v Kokoníně
V obecní plynárně se vyráběl svítiplyn. Ten se jímal v plynojemu, ze kterého byl následně potrubím uloženým v nezámrzné hloubce rozveden po obci. Plyn se používal především ve sklářských kahanech, ale také ke svícení a vaření. K zásobování plynárny uhlím se používala tramvajová trať z Rychnova. Plynárna měla svou vlastní vlečku.Výroba svítiplynu
Svítiplyn se vyráběl karbonizací uhlí. Do vzduchotěsné nádoby (karbonizační pec) se umístilo uhlí a celá nádoba se zahřála na teplotu kolem 1000°C. K zahřátí se používal koks a pro výrobu svítiplynu kvalitní uhlí s co nejnižším množstvím příměsí (síra,...). Po 4-5 hodinách žíhání se ze 100 kg uhlí získalo zhruba 28 m3 svítiplynu. Ten bylo nutno ještě filtrací a kondenzací vyčistit od nežádoucích příměsí (dehet, čpavek,...). Jako vedlejší produkt vzniklo asi 60 kg koksu, 5 kg dehtu a 10 kg fenol-čpavkové vody.
Složení svítiplynu
Svítiplyn je jedovatý technický plyn, který se skládá z:- 50% vodíku
- 25% metanu
- 10% oxidu uhelnatého
- 5% etylenu
- a dalších plynů a příměsí (dusík, oxid uhličitý, ...)
Historie
- Výstavba obecní plynárny byla provedena v roce 1902 na místě roubenek čp. 64 a 121.
- Na naléhavou žádost rektora měšťanské školy v Rychnově na přelomu let 1944/1945 dodala plynárna 2q koksu na otop školních prostor. Škole totiž došly všechny zásoby uhlí a nebylo čím vytápět třídy.
Kontaminace areálu rizikovými látkami
Areál bývalé plynárny je kontaminován rizikovými látkami vzniklých při výrobě svítiplynu, zejména: NEL, PAU, fenoly, benzen, toluen, xylen a kyanidy.Po ukončení výroby svítiplynu byl areál upraven na dílny, garáže a venkovní skladovací prostory stavebního materiálu a techniky. Původní výrobní plynárenský objekt byl z velké části zachován a stavebně upraven. Také byl upraven terén areálu - v okolí současných dílen a garáží je oproti J části vyvýšen asi o 1,5 metru a je oddělen kamennou zídkou, dále byl vybudován drenážní systém, který je sveden pod areálem do Mohelky.
V J části areálu se nachází montovaná hala, která v minulosti byla majetkem společnosti Český plyn k.s. Praha a byla zde provozována plnírna propan-butanových bomb.
V devadesátých letech byl zahájen průzkum kontaminace území a byly vybudovány 3 monitorovací vrty - KO-JV3 (1995), SPK-1 a SPK-2 (1997). Vrt SPK-1, který se nacházel mezi současnou budovou dílen a garáží, byl novým majitelem areálu odstraněn (cca v roce 2002), jelikož bránil provozu a byl ve špatném technickém stavu. Zbývající dva monitorovací vrty byly zachovány. Pitná voda je využívána z městského vodovodu, podzemní voda není v areálu nikde čerpána a využívána. Areál má i nadále sloužit jako průmyslový objekt.
Z hlediska znečištění je v zájmovém území významná pouze lokalita "dehtová jímka". Jedná se o netěsnou jímku znečištěnou polotekutými dehty původem z bývalé výroby svítiplynu. Jde o složitou směs uhlovodíků převážně polyaromatických a jejich derivátů (především kyslíkatých, sirných a dusíkatých). Z výsledků laboratorních analýz odebraných vzorků je patrné, že těkavé monocyklické aromatické uhlovodíky typu BTEX (benzen, toluen, ethylbenzen a xyleny), které jsou nejlépe rozpustné ve vodě, nejsou ve zastoupeny ve významnější míře.
V roce 2010 byl nalezen primární zdroj kontaminace nesaturované i saturované zóny - dehtová jímka v JZ výklenku bývalého plynárenského objektu. V hloubce 1,2 -1,9 m p.t. byla zjištěna vrstva polotekutého dehtu ve směsi se stavebním odpadem. Bylo zjištěno šíření kontaminace do saturované zóny (pravděpodobně z netěsné jímky) ve formě zejména kyanidů a PAU. Ohnisko kontaminace podzemní vody kyanidy a PAU bylo zjištěno v prostoru pod dehtovou jímkou, lokální ohnisko znečištění kyanidy pak na parcele 260/3 (vrt SPK-3).
Lokální ohnisko nesaturované zóny bylo dále zjištěno ve východní části areálu v části parcely č. 260/3, kde byly identifikovány navážky znečištěné místy tuhým dehtem do hloubky kolem 0,5 m .
Modelovými výpočty dle US EPA bylo zjištěno, že v případě příjmu kontaminované vody z hypotetické studny v sousedství areálu by došlo k riziku poškození lidského zdraví. Humánní rizika při dermálním kontaktu kontaminované vodě by byla teoreticky možná v případě prováděných výkopových (sanačních) prací v prostoru identifikované dehtové jímky.
Bližší informace lze dohledat na portálu https://www.sekm.cz/portal/areasource/details/5597002/
Pohled na plynárnu v roce 1925
Rekonstrukce tramvajové trati u plynárny (výhybka)
Pohled ze střechy odstavné koleje plynárny směrem k Dolnímu mlýnu
Plynárna na pohlednici z roku 1907
Plynárna na pohlednici z roku 1913
Zimní pohled na plynárnu s plným plynojemem