Květinový model sluneční soustavy

Na kokonínské návsi (u dětského hřiště) jsme na podzim 2018 vytvořili model sluneční soustavy. Na místě jednotlivých planet jsme zasadili jarní cibuloviny - tulipány, narcisy a krokusy. Všechny vysazené rostliny pochází z certifikovaného ekologického zemědělství. Na podzim 2019 došlo k rozšíření modelu o popisy planet, díky nimž je možné model využívat i mimo krátkou periodu jarního kvetení.

Model zachycuje postavení planet dne 21. března 2018, tj. v den stoletého výročí povýšení Kokonína na městys.
Vzdálenosti v modelu odpovídají skutečným poměrům ve vesmíru, přičemž jeden centimetr v rámci modelu odpovídá 750 tisícům kilometrů.

Slunce

Slunce je hvězda nejbližší k Zemi, tvoří střed sluneční soustavy. Neustále vydává obrovské množství energie, povrch naší Země tak zásobuje teplem a světlem. Slunce se otáčí jinou rychlostí u pólů a na rovníku. Na rovníku se otočí jednou za 25 dní, na pólu za 36 dní. Rychlost rotace na rovníku je 7 174 km/h.* Poloměr: 700 000 km (109 Zemí).

Hmotnost: 1,9891×10^30 kg (332 950 Zemí).
Světlo dorazí k Zemi přibližně za 8 minut.
Vzdálenost mezi Zemí a Sluncem se během roku mění, činí zhruba 150 miliónů kilometrů.
Slunce je téměř dokonalá koule.
Skládá se především z vodíku a helia.
Sluneční aktivita se mění v závislosti na slunečním cyklu, který má střední délku 11 let.

Merkur

Merkur je planeta, která se nachází nejblíže u Slunce. Prakticky nemá atmosféru, díky tomu teplota klesá až k −180 °C na straně odvrácené od Slunce a narůstá až k 430 °C na straně osluněné. Vlivem pomalé rotace trvá jeden sluneční den na Merkuru 176 pozemských dnů.

Poloměr: 2440 km (0,4 Zemí)
Hmotnost: 3,302×10^23 kg (0,06 Zemí)
Merkur má téměř dokonalý koulový tvar.
Skládá se ze 70 % z kovů a 30 % tvoří křemičitany.
Povrch Merkuru se velmi podobá povrchu pozemského měsíce.
Jeden oběh Slunce (rok) trvá Merkuru pouze 88 dní.
V květnu nebo v listopadu (zhruba 13x za století) je možno pozorovat přechod planety přes sluneční disk.

Venuše

Venuše je druhá planeta od Slunce.
Protože je Venuše ke Slunci blíže než Země, lze ji ze Země vidět jen před úsvitem nebo po soumraku. Proto je Venuše někdy označována jako „jitřenka“ či „večernice“. Atmosféru tvoří převážně oxid uhličitý, proto teplota povrchu (díky silnému skleníkovému efektu) nikdy neklesá pod 400 °C.

Poloměr: 6152 km (0,95 Země)
Hmotnost: 4,868 5×10^24 kg (0,8 Země)
Jeden oběh Slunce (rok) trvá Venuši 225 dní.
Venuše rotuje ze všech planet sluneční soustavy nejpomaleji, a to v intervalu jednou za 243 dní.
Má pomalou zpětnou rotaci což znamená, že rotuje od východu k západu namísto od západu k východu jako většina ostatních planet.

Země

Planeta Země je třetí a nejhustší planetou Sluneční soustavy. Průměrná hustota Země je 5515 kg/m3. Jádro planety, které je tvořeno kovy (železem, niklem) se dělí na vnitřní pevné a vnější tekuté. Rotací vnějšího jádra vzniká jakési obrovské dynamo, které vytváří magnetické pole Země. Toto magnetické pole vytváří štít, který chrání planetu před vysokoenergetickými částicemi vylétajícími ze Slunce.

Poloměr: 6378 km
Hmotnost: 5,9736×10^24 kg
Vzdálenost od pólů ke středu Země je o 43 km menší než na rovníku.
Osa otáčení není stálá, např. silné zemětřesení v roce 2011 ji vychýlilo o 16 cm.
Měsíc obíhající planetu Zemi má průměr 1737 km.
Po stejné oběžné dráze jako Země obíhá několik set metrů velká planetka tzv. trojan Země.

Mars

Mars je čtvrtá planeta Sluneční soustavy. Sluneční den je na Marsu podobně dlouhý jako na Zemi (24 hodin a 39 minut). Atmosféra je tvořena převážně oxidem uhličitým, její tlak na povrchu kolísá mezi 0,6 a 1 kPa. Průměrná teplota na Marsu je -63 °C, na rovníku vystupuje až k -10 °C a výjimečně i přes 0 °C.

Poloměr: 3396 km (0,5 Zemí)
Hmotnost: 6,4185×10^23 kg (0,1 Zemí)
Mars má dva měsíce nepravidelného tvaru nazvané Phobos („strach“) a Deimos („hrůza“).
Jeden oběh Slunce (rok) trvá Marsu 687 dní.

Jupiter

Jupiter je pátá a největší planeta Sluneční soustavy. Atmosféra Jupiteru je tvořena převážně vodíkem, následuje silná vrstva pevného vodíku a kamenné jádro. V atmosféře vanou neustále větry o rychlosti až 600 km/h, které ženou čpavková mračna.

Poloměr: 71 492 km (11 Zemí)
Hmotnost: 1,899×10^27 kg (317 Zemí)
Jeden oběh Slunce (rok) trvá Jupiteru 4332 dní.
Jupiter má nejméně 79 měsíců, čtyři největší se nazývají Io, Europa, Ganymed a Callisto.
Jupiter je po Měsíci a Venuši třetí nejjasnější objekt na noční obloze.
Na Jupiteru je dobře pozorovatelná Velká rudá skvrna, což je ve skutečnosti obrovský hurikán o velikosti dvou planet Země.
Jupiter má velmi silné magnetické pole, polární záře je dobře pozorovatelná ze Země.

Saturn

Saturn je šestá a nejvíce sploštělá planeta Sluneční soustavy. Je znám svými prstenci, které jsou dobře viditelné ze Země. Skládá se ze 75 % vodíku a 25 % hélia. Čpavková mračna jsou na rovníku hnána extrémně silnými větry o rychlosti až 1800 km/h.

Poloměr na rovníku : 60 268 km (9,4 Zemí)
Hmotnost: 5,6846×10^26 kg (95 Zemí)
Jedno otočení planety kolem své osy (den) trvá 10,6 hodin.
Jeden oběh Slunce (rok) trvá Saturnu 10 758 dní.
Teplota v jádře se odhaduje na 12 000 °C.
Největším z více než 80 měsíců Saturnu je Titan o průměru 5 150 km, který je větší než planeta Merkur a je obklopen vlastní hustou atmosférou složenou hlavně z dusíku a metanu.

Uran

Uran je sedmá a nejchladnější planeta Sluneční soustavy. Planeta je nejspíše složena především z ledu a kamení. Uran má 27 známých měsíců, Titania a Oberon jsou největší s průměry přes 1 500 km. Jako jediná planeta sluneční soustavy rotuje s osou rotace položenou do roviny oběhu (zdánlivě tedy planeta „válí sudy“).

Poloměr: 25 559 km (4 Země)
Hmotnost: 8,6832×10^25 kg (14,5 Zemí)
Jeden oběh Slunce (rok) trvá Uranu 30 708 dní.
Jedno otočení planety kolem své osy (den) trvá přes 17 hodin.
Atmosféra Uranu je nejchladnější atmosférou ve sluneční soustavě, minimální teploty se pohybují okolo −224 °C.

Neptun

Neptun je osmá planeta Sluneční soustavy. Neptun má charakteristicky modrou barvu, která je zapříčiněna mj. přítomností většího množství metanu v atmosféře.Neptun má 14 známých měsíců, největším je Triton, který je nejchladnějším tělesem pozorovaným ve Sluneční soustavě. Teplota jeho povrchu je −228 °C (45 K).

Rovníkový poloměr: 24 764 km (3,8 Zemí)
Hmotnost: 1,0243×10^26 kg (17 Zemí)
Jeden oběh Slunce (rok) trvá Neptunu přes 60 000 dní.
Jedno otočení planety kolem své osy (den) trvá 16 hodin.
Modely naznačují, že by se v hloubce okolo 7000 km mohly nacházet podmínky, které by umožňovaly vznik diamantů z metanu, které by pak padaly k jádru planety.

Pluto

Pluto je největší trpasličí planetou Sluneční soustavy. Nejhmotnější trpasličí planetou je Iris. Pluto byl až do roku 2006 klasifikován jako devátá planeta Sluneční soustavy.

Poloměr: 1185 km (0,2 Země)
Hmotnost: 1,3×10^22 kg (0,002 Země)
Jeden oběh Slunce (rok) trvá Plutu 90 306 dní.
Jedno otočení planety kolem své osy (den) trvá 153 hodin.
Jméno Pluto navrhla jedenáctiletá školačka Venetie Burneyová z Oxfordu.