ČSOP Kokonín

Horní mlýn a mlýnský rybník

Popis

V ulici Tyršova stezka stojí dodnes objekt tzv. Horního mlýna s č.p. 55. Mansardová střecha a klasicistní portál s vročením 1807 svědčí o značném stáří budovy. Ovšem historie mlýna sahá ještě hlouběji. Mlýn byl postaven v letech 1687-99 majitelem Dolního mlýna Janem Kittlem.
Protože tok Mohelky sám o sobě nebyl dostatečně silný pro celoroční provozování mlýna, byl čtvrt kilometru proti proudu vody vybudován tzv. Mlýnský rybník. Zbytky tohoto rybníka najdeme v ulici Schovaná. Původně zaujímal plochu 720 metrů čtverečních a zadržoval přes 430 krychlových metrů vody.


Mlýnský rybník v roce 1923, pohled přes vodu na č.p. 99 v dnešní Schované ulici


Mlýnský rybník a náhon byl zřízen na pozemcích, které původně patřily ke statkům č.p. 53 a 54. Vrchnost kompenzovala statkářům vzniklý zábor lesními pozemky, které navazovaly na obecní les směrem k Vrkoslavicím.


Pohled na Mlýnský rybník v roce 1924 z dnešní Tyršovy stezky, vzadu u dnešní Rychnovské ulice č.p. 330, 221 a 5113, nahoru směřuje dnešní Lyžařská ulice



Vzdálenější pohled na Mlýnský rybník z roku 1925, foceno z dnešní Tyršovy stezky nedaleko od Horního mlýna. Zcela vlevo původní roubenka v Rychnovské ulici č.p. 124, o čtyři roky později nahrazena novostavbou, dále č.p. 345, vedle č.p. 99 v dnešní Schované ulici, dům nejblíže rybníku již nestojí, zhruba na jeho místě je č.p. 4348.


Mlýn byl s mlýnským rybníkem propojen náhonem, jak je patrné z následujícího obrázku.


Plán vodního díla vypracovaný inženýrem F. Hawlinou v roce 1880 (zdroj SOkA Jablonec nad Nisou).


Těsně u mlýna byla voda z náhonu zavedena prudce vpravo na vantroky a mlýnské kolo na horní vodu, které v roce 1880 mělo průměr 6,6 metru a výkon 3 HP (tj. 2,2 kW). V tomtéž roce se uvádí, že mlýn má jedno mlecí složení a šest brusů na broušení skla, které ve mlýně zřídil František Jebavý. Voda z mlýna zpět do Mohelky vedla zakrytým kanálem.
Zřejmě až do požáru roku 1934 byla zděná pouze mlýnice a přední část domu, zbytek domu včetně obytné části byl roubený.
Na loučce nad mlýnem (směrem k dnešní Tyršově stezce) se nacházel tzv. francouzský či morový hřbitov.


Mlýnský rybník, náhon a mlýn v č.p. 61. na výřezu z císařského povinného otisku map stabilního katastru Čech z roku 1843 (vlastník ČÚZK).



Výřez ze Schmidtovy mapy Kokonína ze 30. let s rybníkem, náhonem (Mühlbach) a mlýnem.


Historie

  • 1687-99 - Mlýn postaven majitelem Dolního mlýna Janem Kittlem, otcem 12 dětí.
  • 1713 - Záznamy uvádí, že ve mlýně Jana Kittela je pachtýřem jeho nejmladší syn Kristián Kittel (*1684), který se oženil 12. října 1704 s Annou Marií, jednou z dcer sedláka Jana Zappeho z Kokonína. Pozdější poznámka v přiznávací tabuli říká, že "v tom mlýně bydlí Kristián Kittel, brusič skla, který žádný výdělek (tj. příjem ze mlýna) nemá". Mlýn tedy zřejmě nebyl v této době příliš využíván...
  • 1732 - Kristián Kittel zmiňován v cechovní knize mlynářů v Železném Brodě z Maloskalského panství jako "činný mistr mlynářského řemesla".
  • 1752 - Kristián Kittel roku 1752 umírá a vdova Anna Marie přenechává mlýn synovi Josefu Kittelovi (* 1713) za 373 zlatých a 20 krejcarů. Josef Kittel do té doby mlynářil v Rychnově u Jablonce nad Nisou a v Loučné nad Nisou.
  • 1770 - Roku 1770 a předává Josef Kittel mlýn svému zeti Josefu Kittelovi (*1744), který byl synem dolního kokonínského mlynáře Kristiána Kittela. Manželkou Josefa Kittela z Dolního mlýna se stala Marie Anna Kittelová z Horního mlýna. Manželství však trvalo jen krátce, neboť mladý mlynář Josef Kittel umírá v letech bídy 1771-72 ve věku pouhých 26 let.
  • 1773 - Vdova Marie Anna se znovu provdala v roce 1773 za mlynáře Josefa Effenberga. Ten pak byl na Horním mlýně mlynářem až do své smrti v roce 1788.
  • 1788 - Po smrti Josefa Effenbera spravoval mlýn Ferdinand Kittel z Dolního mlýna až do roku 1801.
  • 1801 - V roce 1801 se dcera zemřelého Josefa Effenberga Klára provdala za Antonína Simma, syna kokonínského rychtáře z č.p. 59.
  • 1806 - Klára Simmová učinila v roce 1806 svého manžela spoluvlastníkem Horního mlýna.
  • 1807 - V roce 1807 byl mlýn přestavěn. Na klenáku hlavního vchodu lze dodnes s obtížemi přečíst A.S. | No. 55 | 1807 tj. Antonín Simm | č.p. 55 | 1807.
  • 1850 - V roce 1850 umírá Klára Simmová a zanechává dar 50 zlatých pro stavbu nové kaple v Kokoníně.
  • 1855 - Antonín Simm roku 1855 umírá, mlýn přebírá syn Antonín Simm mladší.
  • 1867 - Od roku 1867 do roku 1877 mlynařil v Horním mlýně Anastázius Wünsch.
  • 1877 - Roku 1877 předává Anastázius Wünsch mlýn své dceři Pavlíně a jejímu manželovi Vilémovi Posseltovi
  • 1880 - V roce 1880 kupuje mlýn František Jebavý, mlýn rekonstruuje a k mlecímu složení přidává šest brusů na sklo o celkovém příkonu 4,5 HP (3,3 kW).
  • 1918 - S koncem první světové války pravděpodobně končí i využívání mlýna ke mletí obilí.
  • 1930 - V roce 1930 je v objektu registrována živnost malování skla, provozovatel František Jebavý.
  • 1934 - V roce 1934 mlýn vyhořel. Při přestavbě byl do značné míry setřen původní starobylý ráz. Tehdy byl majitelem František Jebavý mladší.
  • 1941 - Od roku 1941 byli majiteli usedlosti Vincenc a Marie Feistauerovi, již se zde nemlelo ani nebrousilo.
  • 1945 - V roce 1945 byl majetek konfiskován.

Literatura