Květinový model sluneční soustavy

Na kokonínské návsi (u dětského hřiště) jsme na podzim 2018 vytvořili model sluneční soustavy. Na místě jednotlivých planet jsme zasadili jarní cibuloviny - tulipány, narcisy a krokusy. Všechny vysazené rostliny pochází z certifikovaného ekologického zemědělství. Na podzim 2019 došlo k rozšíření modelu o popisy planet, díky nimž je možné model využívat i mimo krátkou periodu jarního kvetení.
Model zachycuje postavení planet dne 21. března 2018, tj. v den stoletého výročí povýšení Kokonína na městys.
Vzdálenosti v modelu odpovídají skutečným poměrům ve vesmíru, přičemž jeden centimetr v rámci modelu odpovídá 750 tisícům kilometrů.

Slunce

Slunce je hvězda nejbližší k Zemi, tvoří střed sluneční soustavy. Neustále vydává obrovské množství energie, povrch naší Země tak zásobuje teplem a světlem. Slunce se otáčí jinou rychlostí u pólů a na rovníku. Na rovníku se otočí jednou za 25 dní, na pólu za 36 dní. Rychlost rotace na rovníku je 7 174 km/h.* Poloměr: 700 000 km (109 Zemí).

Merkur

Merkur je planeta, která se nachází nejblíže u Slunce. Prakticky nemá atmosféru, díky tomu teplota klesá až k −180 °C na straně odvrácené od Slunce a narůstá až k 430 °C na straně osluněné. Vlivem pomalé rotace trvá jeden sluneční den na Merkuru 176 pozemských dnů.

Venuše

Venuše je druhá planeta od Slunce.
Protože je Venuše ke Slunci blíže než Země, lze ji ze Země vidět jen před úsvitem nebo po soumraku. Proto je Venuše někdy označována jako „jitřenka“ či „večernice“. Atmosféru tvoří převážně oxid uhličitý, proto teplota povrchu (díky silnému skleníkovému efektu) nikdy neklesá pod 400 °C.

Země

Planeta Země je třetí a nejhustší planetou Sluneční soustavy. Průměrná hustota Země je 5515 kg/m3. Jádro planety, které je tvořeno kovy (železem, niklem) se dělí na vnitřní pevné a vnější tekuté. Rotací vnějšího jádra vzniká jakési obrovské dynamo, které vytváří magnetické pole Země. Toto magnetické pole vytváří štít, který chrání planetu před vysokoenergetickými částicemi vylétajícími ze Slunce.

Mars

Mars je čtvrtá planeta Sluneční soustavy. Sluneční den je na Marsu podobně dlouhý jako na Zemi (24 hodin a 39 minut). Atmosféra je tvořena převážně oxidem uhličitým, její tlak na povrchu kolísá mezi 0,6 a 1 kPa. Průměrná teplota na Marsu je -63 °C, na rovníku vystupuje až k -10 °C a výjimečně i přes 0 °C.

Jupiter

Jupiter je pátá a největší planeta Sluneční soustavy. Atmosféra Jupiteru je tvořena převážně vodíkem, následuje silná vrstva pevného vodíku a kamenné jádro. V atmosféře vanou neustále větry o rychlosti až 600 km/h, které ženou čpavková mračna.

Saturn

Saturn je šestá a nejvíce sploštělá planeta Sluneční soustavy. Je znám svými prstenci, které jsou dobře viditelné ze Země. Skládá se ze 75 % vodíku a 25 % hélia. Čpavková mračna jsou na rovníku hnána extrémně silnými větry o rychlosti až 1800 km/h.

Uran

Uran je sedmá a nejchladnější planeta Sluneční soustavy. Planeta je nejspíše složena především z ledu a kamení. Uran má 27 známých měsíců, Titania a Oberon jsou největší s průměry přes 1 500 km. Jako jediná planeta sluneční soustavy rotuje s osou rotace položenou do roviny oběhu (zdánlivě tedy planeta „válí sudy“).

Neptun

Neptun je osmá planeta Sluneční soustavy. Neptun má charakteristicky modrou barvu, která je zapříčiněna mj. přítomností většího množství metanu v atmosféře.Neptun má 14 známých měsíců, největším je Triton, který je nejchladnějším tělesem pozorovaným ve Sluneční soustavě. Teplota jeho povrchu je −228 °C (45 K).

Pluto

Pluto je největší trpasličí planetou Sluneční soustavy. Nejhmotnější trpasličí planetou je Iris. Pluto byl až do roku 2006 klasifikován jako devátá planeta Sluneční soustavy.